Blahořečení 14 pražských mučedníků
Když jsem na konci září slyšela v dopise biskupů, že proběhne 13.10. v Praze blahořečení 14 pražských mučedníků, bylo mně jasné, že tam s manželem pojedeme. Zdeněk je františkánský terciář, a tak se dalo čekat, že bude chtít na blahořečení svých bratrů určitě jet. A konec konců i mě to lákalo – nikdy jsem na žádném blahořečení osobně nebyla a kdoví, jestli se v naší zemi ještě nějakého dožiju.
Vypravili jsme se v sobotu 13.10. brzo ráno ze Šumperka; jeli jsme sice s dvouhodinovým předstihem, ale přece jen nás informace o zpoždění vlaku trochu zneklidnila. (Náš vlak srazil člověka a zpoždění bylo nahlášeno 1 – 2 hodiny.) Nakonec jsme ale zdárně dorazili do Prahy a dokonce jsme se ještě dostali do katedrály a to 20 minut před začátkem mše.
Slavnostní mše byla krásná – zapůsobilo na nás hlavně samotné vyhlášení mučedníků za blahořečené (nečekaně hned na začátku mše), odhalování obrazu blahořečených v čele katedrály a ostatky mučedníků přinášené v relikviáři - domečku – za doprovodu ratolestí. V neposlední řadě jsme po mši využili možnost projít katedrálu a nahlédnout na národní poklad ostatků českých světců. Působivé byly také skupinky poutníků, řádových bratří a sester proudících pak z katedrály ke kostelu Panny Marie Sněžné, kde mučedníci přebývali. Byli jsme velice rádi, že jsme jeli, jen bychom vám doporučili (z vlastní zkušenosti), ať si na podobnou událost nezapomenete kancionál (tedy aspoň v případě, že neumíte ordinárium latinsky zpaměti...)
Jana
(otištěno v NFR 11-2012)
